Lub caij uas txog caij ntuj no ntawm Australia no, ces yeej muaj tej neeg , vim tsis muaj tej tswj tso cua sov zoo siav los yog tsis xiab rwb pab.
Zoo tib yam li , huab cua no yeej muaj peev xwm tsim tau ib yam teeb meem tsis zoo li pheej ua rau tej neeg pw tsis tsaug zog thiab.
Raws li Peter Catcheside uas yog ib tug kws tshawb fawb uas paub zoo txog cov kev tsaug zog hais tias yog yus lub cev sov txog li 36.5C uas yog ib nyuag qes zog 1C ntawm cov huab cua sov theem nrab ntawm ib hnub ntawd, ces yuav pab kom yus tsaug zog zoo.
Catcheside hais tias cov huab cua qes zog no thiaj tseem ceeb thiab txhais tias peb yuav tsum hnav khaub ncaws kom sov.
Nws tau hais tias txawm tias tsim nyog yuav txias thaum tsaus ntuj, tab sis yog tias hno dhau heev lawm ces yus lub cev kuj tsis tshua muaj peev xwm hloov tau raws yooj yim thiab.
"Yog no zuj zus tuaj ntxiv lawm ces yuav ua rau yus pib tshee thiab yuav ua rau yus pw tsis tsaug zog.''
"Ces yus lub cev thiaj li yuav tswj yus cov kev kub kev sov li xa ntshav kom ntau mus rau yus tej tawv nqaij kom sov los yog tsis xa ntshav rau yus tej tawv nqaij kom thiaj pab yus lub cev sov.''
Nod yog tej uas koj muaj peev xwm ua tau coj los pab kom sov rau hmo ntuj.
Thawj yam ces xyuas kom sov rau yus
Lish Fejer yog ib tug energy scientist uas koom tswj phau Instagram account qhia txog cov energy efficiency tau qhia rau SBS News tias thawj kauj ruam ces yog ''ua raws li yus pob yus yawg ib txawm tau qhia tseg'' thiab hnav khaub ncaws kom tuab.
Fejer tshab txhais tias tej cua sov pheej dim ntawm yus taub hau, tej tes, tej taw, ces thiaj xav kom yuav tau hnav tsho loj thiab ntoo koos mom los sis rau thom khwm pab.
Nws tau hais tias "Ib lub tswv yim zoo tshaj plaws yuav pab kom yus sov ces yog yuav ib daim pam hluav taws xob los siv.''
"Tej cua sov uas yus lub tshuab tso ntawd yuav dim tawm ntawm tej qhov rais, qhov rooj, los yog tej kis tawg pleb los yog ib qho chaw khoob los sis dim tawm ntawm tej qab nthab. Tab sis daim pam no tsuas siv hluav taws xob me ntsis xwb tab sis yeej sov lawm yog piv rau cov kev siv tshuab tso cua sov.''
Fejer tau hais tias tsuas ''siv nyiaj ob peb cents ib teev twg xwb.''
Ntxiv ntawd ces xyuas kom yus chav sov
Fejer tau hais tias xyuas kom yus lub chav tsis txhob dim pa, vim yog dim ces yuav ua rau yus mloog tau tias yus lub chav txias dua li 4 degrees lawm.
"Vim yog yus lub chav dim pa ces yuav ua rau tej cua sov dim tawm raws tej kis khoob, tej kab tawg pleb uas tawg ntawm yus lub tsev. Vim tsis yog yus taws cua sov rau yus xwb tab sis yuav tau taws kom sov rau yus lub zos lawm thiab.''
Fejer thiaj xav qhia kom siv tej ntaub nplaum los rau, siv thoob huab xiab rau, siv kua nplaum los lo rau, siv ntaub los npog rau, los sis siv tej raj/xov roj hmab coj los xiab yus tej qhov rooj qhov rais tsis hais tsev ntiav nyob los yog yus lub tsev uas yus yuav kiag nyob lawm.
Hos yog tej neeg uas tsis muaj peev xwm yuav nruab ob txheej iav rau tej qhov rais kom tsis txhob ci ci los yog tsis txhob sov sov, ces kuj muaj peev xwm siv cov ntaub roj hmab muaj cua uas siv qhwv khoom kom txog tawg ntawd los yeej siv tau hauj lwm sib xws li cov kev nruab tej qhov rais li hais ntawd thiab, raws li nws tau hais.
“Vim tej cua nyob rau kis nruab nrab ntawm ob txheej iav qhov rais ntawd yog tej zoo li cov rwb. Ces tej ntaub roj hmab uas muaj cov hnab cua siv qhwv khoom ntawd thaum yus muab coj mus los rau tej qhov rais ces tej cua ntawm tej hnab ntawd yuav pab tau tam li yog tej rwb xiab lawm. Ces thiaj zoo li yus muaj ib daim ntau thaiv qhov rais zoo lawm, tab sis tseem pheej yig heev li.''
Ib daim phiaj qhia txog cov feem pua uas ib tse neeg twg yuav tau them hluav taws xob ntau npaum li cas. Source: SBS
Chris Barnes ces yog ib tug kws energy expert ntawm lub koom haum CHOICE thiab tau qhia rau SBS News tias cov twj uas siv cua sov cua txias ua ke ntawd yog cov twj uas pheej yig dua.

Ib daim phiaj qhia tias yuav tau them nqe hluav taws xob kim npaum li cas yog yus tso cua sov rau ib chav me me lub caij ntuj no. Source: SBS
Barnes tau hais tias yeej muaj neeg coob heev tsis paub tias lawv muaj peev xwm siv tau tej kiv cua dai saum qab nthab ntawm lawv chav pab kom chav tsev ntawd sov thiab vim cov cua sov pheej nce mus rau saum qab nthab.

Ib daim phiaj qhia tias yuav tau them nyiaj ntau npaum li cas yog xav tso cua sov kom ib chav tsev twg sov rau lub caij ntuj no. Source: SBS
"Ces yus thiaj xav kom tej cua sov ntawd sib xyaw nrog tej cua ntawm chav ntawd. Thiab yus tso tus kiv cua ntawm rau cov reverse mode ces yuav ua rau tus kiv cua ntawd tshuab cov cua ntawm qab nthab ntawd kom rov qab nqes mus rau tej phab ntsa mus sib xyaw rau tej cua nyob thoob chav ntawd tau zoo dua.''

Ib daim phiaj qhia tias yuav them nqe hluav taws xob kim npaum li cas yog tso cu sov rau ib chav tsev loj. Source: SBS
Tej tswv yim uas siv tau ntev coj los pab kom tau cua sov siv zoo zog ntxiv.
Tej neeg uas muaj lajlim tswv yim zoo los yog us tsev tshiab yeej siv tau lawv tej tsev zoo dua rau lub caij huab cua txias.
Barnes tau hais tias xav kom tej neeg xiab rwb rau tej plag tsev, tej phab ntsa thiab tej qab nthab.
"Cov kev vov/npog qhov rais kuj pab tau thiab. Yog li cov kev ua tib zoo xyuas kom yuav tau tej ntaub npog/thaiv qhov rais siv tau zoo yuav muaj peev xwm pab kom yus lub tsev sov caij ntuj no thiab pab kom tsis txhob sov rau lub caij ntuj sov thiab. Thiaj xav kom ua txhua yam los pab rau ob lub caij no.''
Fejer tau hais tias yog tej yam tseem ceeb uas lub caij ntuj no thiab ntuj sov ntawm teb chaws Australia no yog muaj yus tej qhov rais tig rau sab qaum teb thiab ho muaj tej tw tsev los kuj yuav tau kub siab txog thiab.
"Yees nthab ces yog ib qho chaw zoo li qab nthab sab nraum zoov txuas ntawm phab ntsa thaiv saum toj ntawm yus tej qhov rais. Yog tej yam tseem ceeb uas yuav tau ua tsev kom muaj tej yees nthab no kom thaum hnub tawm suab saum ntuj lawm, tej yees nthab no thiaj thaiv tau tej sab hnub kom tsis txhob ntsa los raug tej iab qhov rais. Thiab thaum lub caij ntuj no uas hnub poob qes ntawd thaum hnub ci ces thiaj ntsa tuaj raug yus tej yees nthab thiab pab kom sov yus.''
Mloog tau hnub zwj Teeb (Thursday) 6 pm, hnub zwj Hnub (Sunday) 11 am, los yog koom tau ntxiv ntawm , , thiab . Downloadthiab caum