Yeej tau tsim ntau cov kev kho mob los kho tus kab mob COVID-19.
Cov kev kho mob no ces muaj cov kev siv cov tshuaj anti-inflammatory thiab cov tshuaj antivirus nrog cov tshuaj antibody los ua cov kho tus mob no.
Cov tshuaj anti-inflammatory yuav tiv thaiv kom kab mob virus tsis txhob tsim teeb meem rau cov immune system, cov tshuaj antiviral drugs yog tiv thaiv kom tej kab mob virus no tsis txhob muaj coob ntxiv tuaj hauv lub cev. Cov tshuaj antibody ces yog cov kho thiab tiv thaiv kom tej kab mob virus tsis txhob mus tsim teeb meem rau tej cells kom tsis txhob raug kev puas tsuaj ntxiv.

Paxlovid Pfizer oral antiviral anticovid in tablets. Source: AAP
Muaj tej tshuaj dab tsi coj los kho tej neeg kis tau tus mob COVID-19 ntawm Australia xwb?
Australia lub koom haum yeej txheeb seb tej tshuaj siv coj los kho tus mob COVID-19 puas tau txais kev nyab xeeb thiab siv kho puas hauj lwm zoo tiag thauj coj los kho tus mob no ua ntej yuav tso cai pom zoo siv tau tej tshuaj no ntawm lub teb chaws no.
TGA yeej tau tso cai siv cov tshuaj li Molnupiravir (Lagevrio) thiab Nirmatrelvir + Ritonavir (Paxlovid) thiab cov tshuaj Remdesivir (Veklury) coj los ua cov kho thiab tawm tsam nrog kab mob virus.
Thiab zoo li tej tshuaj kho mob no kuj muaj peev xwm pab xaus kom tsis txhob muaj tus kab mob SARS-CoV-2 virus ntau tuaj ntxiv los yog tsis txhob ua rau tej neeg mob sab.
Michael Kidd uas yog Australia tus lwm coj uas tswj cov hauj lwm noj qab haus huv tau hais tias tej tshuaj ntsiav uas noj ntawm qhov ncauj li Lagervrio thiab Paxlovid no yeej muaj cov nyiaj pab cuam Pharmaceutical Benefits Scheme (PBS) kom tej neeg txhob tau them tus nqe kim.

Paxlovid, a Pfizer's coronavirus disease (COVID-19) pill. EPA/PFIZER INC. Source: PFIZER INC.
Professor (Zeskais) Kidd tau hais tias tej neeg muaj hnoob nyoog 65 xyoos thiab siab tshaj ntawd thiab cov neeg keeb cag neeg Aboriginal and Torres Strait Islander uas muaj hnoob nyoog 50 xyoo los yog siab tshaj ntawd muaj peev xwm tau cov tshuaj no yog tias muaj ntau yam yuav ua rau lawv raug kev phom sij rau lub sij hawm yam tsawg li ntawm ob limtiam.
Ntxiv ntawd tej tshuaj no kuj tseem yuav pab tej neeg lub cev tsis muaj zog los yog cov immune system tsis ua hauj lwm zoo uas muaj hnoob nyoog 18 xyoo los yog siab tshaj ntawd muaj peev xwm siv tau tej tshuaj no.
Zeskais Kidd hais tias "Tej kws kho mob tsuas sau cov tshuaj Lageviro thiab Paxlovid rau tej neeg uas tau sim RT-PCR los yog RAT test siv xwb."
Tej tshuaj kho mob no yuav pab kom tus kab mob COVID-19 tsis txhob ua rau mob sab sab thiab pab kom lawv tsis txhob raug coj mus kho ntawm tsev kho mob. Ces tej tshuaj kho mob no thiaj muaj peev xwm pab cawm siav.
Professor Kidd thiaj tau taw qhia kom tej neeg yuav tau pib siv tej tshuaj no kho lawv rau lub sij hawm tsib hnub uas lawv pib muaj cov yam ntxwv mob lawm.
Yog tej neeg sawv daws pib kho ntxov npaum li cas ces haj yam zoo npaum li ntawd.
Tej uas yuav ua rau raug kev phom sij:
- Tsis hno tshuaj vacine (COVID-19 vaccine) los sis tsuas hno qhov koob (hno ib koob xwb)
- Tej neeg nyob ntawm tsev laus los yog tej chaw tu neeg puas cev
- Tej neeg muaj hnoob nyoog 75 xyoos los yog siab tshaj ntawd
- Tej neeg muaj teeb meem rau cov kev ua pa (li mob hawb pob hauj sim mus txog rau mob hawb pob loj uas yuav tsu siv cov tshuaj steriod kho los yog muaj teeb meem txhaws tej hlab cua) los yog muaj cov teeb meem txog cov hlav txais kev paub (li mob stroke thiab cim xeeb tsis zoo)
- Tej neeg uas mob ntshav qab zib hom ib los yog hom ob uas yuav tau noj tshuaj
- Tej neeg muaj teeb meem rau lub plawv tsis muaj peev xwm xa tau ntshav mus yug lub cev raws li qhov tsim nyog
- Tej neeg lub cev muaj ceeb thawj tshaj 30 Body Max Index (BMI).
- Tej neeg muaj teeb meem rau lub raum, tej neeg mob siab los yog siab khov thiab lawm hom mob siab.
Tej neeg lub cev tsis muaj zog los yog cov immune system tsis ua hauj lwm zoo uas muaj hnoob nyoog 18 xyoo los yog siab tshaj ntawd li cov neeg muaj cov mob ntxiv no:
- Cov neeg uas tseem mob cancer (li mob cancer rau tej qob, cancer ntshav, los yog cov neeg muaj teeb meem rau tej pob txha tsim tsis tau cov ntshav hauv hlwb txha txaus los yog tsim ntshav ntau heev)
- Tej neeg uas tau hloov khoom nrog cev los yog tau hloov hlwb txha tshiab tsis ntev los no.
- Tej neeg muaj kab mob HIV AIDS
- Tej neeg uas tseem siv tshuaj kho los yog siv hluav taws xob tua kab mob cancer
- Tej neeg uas tseem noj tej tshuaj uas muaj peev xwm ua rau cov immune system tsis muaj zog
- Cov neeg uas muaj cov teeb meem thaum yug los hlwb qoos tsis txaus (down syndrome)
- Tej neeg paj hlwb tsis tshua zoo thiab puas cev uas yuav tau coj mus tu ntawm tej chaw tu neeg puas cev
- Cov neeg muaj teeb meem nqaij tsis muaj zog thiab siv tsis tau lub cev raws qhov tsim nyog, teeb meem muaj ntshav liab tsawg, los yog lwm yam mob ua rau muaj ntshav liab tsawg thiab kab mob plawv
Professor Kidd tau hais tias tej kws kho mob yuav tsum tau los txheeb tag nrho tej tshuaj uas ib tug neeg twg noj ua ntej yuav sau cov tshuaj tua kab mob virus no rau lawv noj hais tsis ntsees rau cov tshuaj Paxlovid ntawd.
Nws hais tias cov tshuaj "Tsis muaj peev xwm noj cov tshuaj Paxlovid xyaw nrog 1 yam tshuaj los yog ntau yam tshuaj ua ke. Tsis muaj peev xwm siv tej tshuaj no yog tias tus neeg ntawd mob raum loj los yog mob siab, xeeb me nyuam los sis yog tseem pub mis rau me nyuam, los yog tseem yog tej neeg uas muaj hnoob nyoog yuav muaj tau me nyuam thiab nrog lwm tus pw ua ke. Thiaj yog tej yam tseem ceeb xav kom tej neeg noj tej tshuaj pab tswj rau lub caij muaj khaub ncaws rau lub caij noj tej tshuaj kho mob no thiab."
Cov tshuaj Remdesivir ces tsuas muaj coj los siv rau tej neeg Australia uas mob sab sab heev uas yuav tau rau cua pab los sis yog cov neeg mob uas yuav tau pab kom lawv ua taus pa xwb.
Txawm li cas los tsis ntev los no ntiaj teb lub koom haum tswj hauj lwm noj qab haus huv kuj tau tshwm nyiaj rau lub koom haum teeb txheeb ces kuj pom tau tias tus tshuaj remdesivir no yeej tsis muaj teeb meem dab tsi cuam tshuam rau tej neeg mob uas kis tau tus kab mob COVID-19 uas tseem tab to siv tej twj pab ua pa ntawd. Tsuas muaj teeb meem me ntsis rau nqe tes tus tshuaj no tsis muaj peev xwm yuav tiv thaiv kom tej neeg raug kho ntawm tsev kho mob txhob tas sim neej los yog pab tsis tau kom lawv txhob muaj cov teeb meem ua tsis taus pa zuj zus tuaj xwb.
Cov kev kho mob uas pab kom yus lub cev cov immune system tua kab mob (Monoclonal antibody treatments) ces cuam tshuam txog cov kev tsim ib co protein li yus lub cev cov immune system ntawm tej laboratory coj los pab tua tej kab mob virus uas suav cov kab mob coronavirus nrog.
TGA yeej tau pom zoo siv cov tshuaj mg 500mg (Xevudy) hno raws tej hlab ntsha rau tej neeg muaj hnoob nyoog 12 xyoos thiab siab tshaj ntawd uas lub cev hnyav yam tsawg li 40 kg. Tab sis tej neeg no tsis tas tso cua oxygen pab tab sis tej zaum yuav raug teeb meem ua rau lawv raug coj mus kho ntawm tsev kho mob los sis yuav ua rau lawv tas sim neej tau.
TGA yeej tab tom txheeb txog cov kev siv hom tshuaj no nrog lub tuam txhab tsim tshuaj hu ua GlaxoSmithKline seb puas yuav siv cov tshuaj kom ib nyuag ntau zog rau tej neeg uas tej zaum kis tau hom kab mob Omicron BA.2 ntawd.
Tus kab mob BA.2 no yog ib tug kab mob Omicron tseem ceeb uas tab tom muaj neeg kis coob heev ntawm Australia thiab lwm lub teb chaws.
America lub koom haum tswj zaub mov thiab tshuaj (US Food and Drug Administration) kuj tau thim tsis tso cai siv cov tshuaj sotrovimab rau hnub tim 5 lub 4 hlis ntuj lawm.
TGA kuj tseem tau tso cai siv tau lwm cov tshuaj kho mob li casirivimab + imdevimab (Ronapreve), tocilizumab (Actemra), regdanvimab (Regkirona), tixagevimab thiab cilgavimab (Evusheld).
TGA tau hais tias cov tshuaj antibiotics thiab tej tshuaj li ivermectin nrog rau hydroxychloroquine yog ib co siv tua tsis tau kab mob viruses uas COVID-19 tsim ntawd thiab yeej tsis tau txais kev tso cai siv cov tshuaj no kho mob ntawm Australia.
Yog tias koj muaj cov yam ntxwv mob li hauv qab no ces kom hu rau emergency services tus xov tooj 000 kiag tam sim no thiab qhia rau tus neeg koj nrog tham hauv xov tooj tias koj yeej raug txheeb tau dhau los tias kis tau tus kab mob COVID-19:
- txog txog siav ua tsis tau pab los yog ua pa nyuaj heev
- mob mob hauv siab los yog ceev ceev hauv siab
- rov qab ua npaws kub ib ce dua tshiab los yog rov qab muaj tej yam ntxwv no dua
- ua rau koj tsis tij lim tsis qab siab ua ib yam dab tsi los yog tsis tshua meej pem
- ua rau koj sawv lav nyuaj
Yog tias koj muaj lwm cov yam ntxwv mob tom qab koj twb zoo ntawm tus mob COVID-19 lawm, ces xav kom mus ntsib koj tus kws kho mob los yog mus ntsib lwm cov neeg kho mob (Source: Healthdirect).
SBS yeej kub siab yuav tshaj tag nrho tej xov xwm tshiab txog kab mob COVID-19 rau Australia tej zejzog coj ntseeg ntau yam kab lis kev cai thiab hais ntau hom lus paub. Yog li mus txheeb xyuas tau ntawm tej xov xwm ua koj hom ntawv thiab lus ntawm kom thiaj tau txais kev nyab xeeb thiab tau txais kev noj qab nyob zoo rau koj.
rau hnub zwj Teeb (Thursday) thaum 6 pm AEDT thiab hnub zwj Hnub (Sunday) thaum 11 am AEDT los yog koom tau ntxiv ntawm ,, , thiab los yog download kom koj mloog tau SBS Hmong.