Cov ntsiab lus tseem ceeb:
- Raws li Australia lub koom haum tswj kev xaiv tsa (Australian Electoral Commission - AEC) qhia ces muaj neeg Australia txog li 97.5 feem pua tau teev npe tawm suab.
- Muaj tej xwm txheej no rau lub caij neeg Australia tseem yuav tawm suab seb puas tau suab sawv cev rau neeg txum tim hauv tsev tsoom fwv yav lig xyoo no.
- Tau muaj neeg txum tim Australia tau mus teev npe kom muaj cai tawm suab ntau heev tuaj ntxiv lawm.
Tau muaj neeg Australia coob heev tau teev npe kom muaj cai tawm suab rau cov kev tawm suab tom ntej no seb puas pom zoo muaj suab sawv cev rau neeg txum tim hauv tsev tsoom fwv .
Thiab raws li Australia lub koom haum Australian Electoral Commission (AEC) tau kwv yees tias muaj cov kev teev npe ntawm haiv neeg no txog 97.5 feem pua, uas tau nce ntau tuaj ntxiv ntawm 97.1 feem pua rau thaum xaus xyoo 2022.
Txhais tias cov kev tawm suab kho txhooj cai tswj haiv xyoo 2023 no yuav yog ib cov xwm txheej uas muaj neeg koom tej txheej txheem ntawm cov kev tswj hwm democracy coob tshaj plaws yog piv rau tsoom fwv ib cov kev xav tsa tsoom fwv teb chaws twg ntawm Australia tej keeb kwm.
Thiab yog tej yam uas neeg Australia yuav tsum teev npe thiab yuav tsum mus tawm suab kho txhooj cai tswj haiv thiab xaiv tsa.
Tab sis AEC yeej tau lees paub tias cov kev mus teev zwm npe coob heev no txhais tsis tau tias yuav muaj neeg mus tawm suab coob los yog tej neeg yuav kub siab txog cov kev tawm suab kho txhooj cai tswj haiv no.
Tom Rogers uas yog tus coj ntawm lub koom haum Australian Electoral Commission tau qhia rau xov tooj cua ABC Radio rau hnub zwj Quag (Tuesday) hais tias "Txawm tias muaj neeg teev npe coob los txhais tsis tau tias yuav muaj neeg mus tawm suab coob, thiab qhov tseeb ces muaj qee zaus txawm tias muaj neeg teev npe coob los, kuj pom tias muaj neeg mus tawm suab tsawg thiab.''
Txawm li cas los neeg txum tim Australia thiab tej neeg Northern Territorians yeej tau mus teev npe ntau tshaj 90 feem pua ua thawj zaug thiab.
Thiab kuj muaj neeg txum tim Australia ntau tshaj 60,000 tau teev zwm npe yog piv rau tej tau teev npe rau thaum xaus tsaib no.
Tej hluas neeg Australia uas muaj hnoob nyoog 18 txog 24 xyoo los kuj tau teev npe ntau tshaj plaws txog 90.3 feem pua, los yog tau muaj ntau tuaj ntxiv ntawm 87.6 feem pua 6 hli dhau los.
Rogers tau hais tias tsim nyog neeg Australia zoo siab rau tej no, vim tsis yog tej yam hais tshaj qhov muaj tseeb tias ''yog ib cov kev tswj hwm tiam tshiab zoo heev rau cov kev tswj democracy."
Nws tau hais tias "Txawm tias Australia cov kev teev npe tsis yog ib co ntau tshaj plaws los yeej ze kawg nkaus lawm thiab - txawm tej nom tswv tswj kev xaiv tsa txawv teb chaws kiag los yeej yoob thiab tias uas li cas peb thiaj muaj tej kab theem neeg teev zwm npe ntau ua luaj li."
"Kuj tseem muaj cov kev teev zwm npe no ntau tuaj ntxiv thoob teb chaws no, thiab cov kev teev npe ntawm tej xeev los txawm tsis muaj ntau heev los yeej muaj ntau kawg nkaus lawm, thiab txawm tias qee thaj chaw uas yeej tau ib txwm muaj cov kev teev npe tsawg los kuj muaj cov kab theem teev npe no ntau tuaj ntxiv ua ntuv zus lawm thiab.''
Thiab cov kev tawm suab kho txhooj cai tswj haiv no ces, neeg Australia yuav raug nug tias seb lawv puas pom zoo txhawb nqa kom muaj suab sawv cev rau neeg txum tim hauv tsev tsoom fwv.
Yuav kho tau koj tej xov xwm tshiab rau koj cov kev xaiv tsa li cas
Yog tias koj yog pej xeem Australia los yog tej neeg Aaskiv uas muaj cai xaiv nom uas muaj hnoob nyoog 18 xyoo los yog siab tshaj ntawd thiab yog cov neeg muaj cai xaiv nom, ces yuav tsum yog cov neeg uas tau teev zwm npe kom muaj kev xaiv tsa tso, uas koj muaj peev xwm txheeb tau tej xov xwm kom ntxaws ntawm
Qhov tseem ceeb ces yus yuav tau ua tib zoo xyuas kom yog qhov chaw nyob tshiab tam sim no uas ntej yuav muaj cov kev tawm suab, uas tseem yuav muaj rau lub caijTab sis kuj tseem tsis tau qhia meej kiab tias yog hnub zwj thaj twg thiab.
Txoj xub ke yooj yim tshaj plaws uas yuav kho tau koj tej xov xwm tshiab ces ua tau ntawm
Thiab koj yuav tau siv tej ntaub ntawv uas qhia koj lub cim thawj li ntawv tsav tsheb, Australian passport number, Medicare card number, Australian citizenship number, los yog ib tug neeg twg uas twb tau teev npe lawm los ua tus txheeb seb puas yog yus tiag.
Tsis tas li ntawd los yus kuj yeej muaj peev xwm sau tau ib daim ntawv hauv online los yog ntawm AEC lub chaw ua hauj lwm thiab muab xa rau AEC lub chaw ua hauj lwm tau thiab.
Thiab tej zaum AEC kuj yuav tau teev koj npe lawm thiab los yog tau koj tej xov xwm tshiab los ntawm tsoom fwv lwm lub tuam chav raws li tej cai tso cai rau lawv ua tau lawm thiab.
rau hnub zwj Teeb (Thursday) thaum 6 pm AEDT thiab hnub zwj Hnub (Sunday) thaum 11 am AEDT los yog koom tau ntxiv ntawm ,, thiab los yog download thiab
kom koj mloog tau SBS Hmong.