Australiavim cov gross domestic product lub 6 hlis ntuj twb poob txog 7% uas yog ib co lagluam tsis zoo tshaj plaws raws li tau teev tseg.
Tau muaj cov lagluam tsis zoo ntau tuaj ntxiv txog 0.3% rau thawj 3 lub hlis rau lub 3 hlis ntuj, tab sis cov xwm tshiab uas tau coj los qhia tsis ntev los no thiaj yog cov qhia txog tej teeb meem uas tus kab mob tau ua rau tej lagluam raug kaw thawj zaug.
"Tej xov xwm peb tau teev zwm tam li yog ib haiv neeg los tau 28 lub xyoo sib txuas ua ntuv zus txog tej lagluam cov kev loj hlob huam vam no ces tau los xaus li no lawm," raws li Josh Frydenberg uas yog tsoom fwv tus pwm tsav tswj nyiaj txiaj tau hais.
“Tej xov xwm tsis zoo coj los qhia hnub no ces yeej yog tej uas txhua tus neeg Australia paub lawm - uas yog tus kab mob COVID-19 tau ua rau peb tej lagluam ntog tag thiab tau tsim teeb meem ntau yam rau peb lub neej yam peb tsis tau pom dua los li."
Tus zauv tseem ceeb ho yog dab tsi?
Tus zauv tseem ceeb uas qhia txog tej lagluam GDP cov kev loj hlob huam vam tau poob qes heev rau lub sij hawm thawj 3 hlis ntawm lub xyoo no txij li lub 1 hlis ntuj txog rau lub 3 hlis ntuj xyoo 2020 no.
Los txog lub 6 hli ntuj ntawd ces thiaj ua rau Australia cov lagluam poob txog li -7% uas yog ib cov lagluam phem tshaj plaws raws li tau teev zwm dhau los, los yog tseem phem tshaj tej lagluam tsis zoo tau tshwm sim rau xyoo 1974 uas poob txog 2% txog li 3 npaug diam.
Tos tej lagluam ho tsis zoo los vim tej cuab yig tsis siv nyiaj, los yog siv tsawg txog li 12.1% lawm.

Australian Treasurer Josh Frydenberg outlines international GDP growth in June. Source: AAP
Txawm li cas los tej zauv teev txog cov lagluam tsis zoo rau lub sij hawm 3 hlis twg ib zaug no yeej tseem tsis tau muaj peev xwm qhia tau qhov tseeb tias lagluam tsis zoo npaum li cas, vim peb yeej tseem tsis tau ua tib zoo los txheeb txog tus tsoom fwv xeev Victoria cov kev txwv theem 4 ntawm nroog Melbourne, uas tau ua rau tag nrho cov lagluam tsis tseem ceeb pes tsawg thoob nroog Melbourne raug kawm lawm.
Tab sis yog piv Australia nrog ntiaj teb ne ho zoo li cas xwb?
Txawm tias tej lagluam poob thiab tsis loj hlob lawm los yog muab Australia lagluam piv rau ntiaj teb thiab piv rau cov teb chaws vam meej ces Australia tej lagluam kuj tseem zoo dua thiab.
Teb chaws Askiv (United Kingdom-UK) tau los kaw nws lub teb chaws tsis pub neeg tawm yooj yim rau lub 6 hli ntuj ces thiaj ua rau nws cov lagluam GDP poob txog 20.4% thiab ua rau lub teb chaws no tej lagluam ntog thiab poob peev loj tshaj plaws yog piv rau ntiaj teb cov lagluam tsis zoo tseem ceeb tau tshwm shim dhau los ntawd.
GDP poob tshaj 9% ntawm teb chaws America hos Germany thiab Canad tej lagluam los kuj poob muaj ntsis sib xws li ntawd thiab.
Scott Haslem yog ib tug coj uas paub zoo txog cov kev nqes peev lagluam ntawm lub tuam txhab Crestone Wealth Management ntawm nroog Sydney tau qhia rau chaw nthuav xov xwm SBS News tias tos ntiaj teb ho ''khib siab heev rau Australia cov lagluam thiab xav kom lawv muaj peev xwm tswj tau li Australia tswj'' los vim yog ib co lagluam uas tsoom fwv Australia muaj peev xwm tswj tau nyiaj txiaj zoo heev txij li thaum tau pib muaj tus kab mob coronavirus sib kis thoob ntuj thaum tseem ntxov.
“Twb tau 30 xyoo lawm txij li tau muaj lagluam tsis zoo zaum dhau los, qhov no txhais tau tias peb cov lagluam loj hlob huam vam zoo heev thiab peb muaj peev xwm tswj tau nyiaj txiaj zoo heev," raws li Haslem tau qhia.
"Peb tau muaj peev xwm siv nyiaj coj los pab cawm peb tej lagluam ntau tshaj lwm thaj chaw hauv ntiaj teb no sai heev."
“Tej hauj lwm tag nrho li hais no thiaj muaj peev xwm pab tau teb chaws Australia zoo, kom muaj peev xwm ntxeem dhau ntawm tus kab mob COVID-19 no tau zoo rau lub caij uas kaw tej lagluam no sai heev."
Peb puas muaj peev xwm yuav lug hla dhau cov lagluam tsis zoo no?
John Hawkins yog ib tug lees kais pab zais kais qhia ntawv txog laj fai kum xeeb, lagluam thiab teb chaws ntawm tsev kawm qib siab University of Canberra. Tab sis nws yeej tau hais tias tsoom fwv yeej tsis muaj peev xwm ua tau dab tsi ntau tshaj qhov lawv ua kom lug hla dhau kom txhob muaj tej lagluam tsis zoo no.
“Tsis muaj ib txoj hauv kev yuav lug hla tau tej xwm txheej lagluam tsis zoo no li. Thiab yeej tsis muaj peev xwm yuav ua tau dab tsi ntau los lug hla tej xwm txheej tau tshwm sim rau lub 3 hlis ntuj li. Tsoom fwv tau qhia tias nws nws yuav tshwm nyiaj ntau heev coj los pab cov lagluam tab sis ntshe haj yam yuav muaj teeb meem tshwm sim sai tshaj lawm thiab, tab sis kuv xav tias yeej yog ib cov xwm txheej uas yeej yuav tsis muaj peev xwm lug hla dhau li, ces thiaj li yuav yog lub caij lagluam tsis zoo rau peb sawv daws," raws li Hawkins tau qhia.
“Tej zaum yuav muaj peev xwm pab tau tej lagluam zoo me ntsis rau lub 3 hlis ntuj yog tias tsis txhob txwv zej tsoom sawv daws cov kev sib sau coob coob ua ke, tab sis yeej muaj neeg coob heev mob thiab ua rau tej lagluam phem tshaj qub ntxiv rau 3 hlis ntxiv no txij lub 6 hli txog lub 9 hlis ntuj no thiab."

International students line up outside Melbourne Town Hall for food vouchers. Source: Getty Images AsiaPac
Tej lagluam tsis zoo no ho yuav tsim tau teeb meem dab tsi rau koj?
Mr Hawkins hais tias feem ntau mas tej teeb meem uas peb pom rau lub caij lagluam tsis zoo no ces yog lub caij peb paub tias "yim neeg nyob ze ntawm peb poob hauj lwm lawm''. Yog thaum yus tswj tsis tau yus tus kheej los yog ua tsis tau yus lub neej lawm ces yog lagluam tsis zoo lawm.
“Tej txhia neeg yuav tau sij hawm ua hauj lwm tswg thiab yuav poob lawv tej hauj lwm, ces yuav ua rau muaj neeg coob heev raug teeb meem ntau yam," raws li Mr Hawkins tau qhia.
"Ntshe tej neeg yuav khwv tsis tau nyiaj ntau tuaj ntxiv, thiab yog tsis muaj cov kev sib tw lagluam lawm ces ntshe tej neeg yuav tsis pom muaj cov kev tsub nias kom nce nyiaj hli ntxiv rau tej neeg ntev heev thiab."
Mr Haslem yeej pom zoo thiab nws hais tias “Peb tej neeg sawv daws yeej paub tias muaj neeg poob hauj lwm ntau zuj zus tuaj lawm."
“Kuv xav tias yog tej yam nyuaj heev yuav qhia tau tias tej neeg sawv daws xav li cas, yuav ua rau ib txhia neeg poob hauj lwm thiab txom nyem nyiaj txiaj, los lwm tus neeg koj tsis pom tias peb poob rau lub caij uas lagluam tsis zoo lawm."
Yuav muaj cov lagluam tsis zoo no yuav ntev npaum li cas?
Mr Haslem tau hais tias nws cia siab tias cov kev kaw teb chaws kom txhob muaj teeb meem noj qab haus huv rau zej tsoom no yuav tsis tsim teeb meem rau tej lagluam puas tsuaj ntev li lwm cov lagluam uas rau puas tsuaj dhau los.
“Cov lagluam tsis zoo los tsis yog cuam tshuam txog teeb meem nyiaj txiaj li tau tshwm sim rau xyoo 1991 los yog cov lagluam tsis zoo tau tshwm sim rau ntiaj teb xyoo 2008-2009, cov kev kaw tej lagluam no uas peb pom no yeej ua rau peb pom tau tias muaj cim qhia rau peb lawm tias tej neeg rov qab pib siv nyiaj los pab tej lagluam lawm," raws li Mr Haslem tau qhia.
“Yog li thiaj yog ib cov lagluam ntog uas phem tshaj tej tau ntog dhau los ua peb tau pom ntawd lawm, tab sis kuv xav tias tej zaum peb yuav muaj peev xwm lug hla tau ntawm tej xwm txheej tsis zoo no rau ib nrab xyoo xyoo no saib tshaj lwm cov lagluam tsis zoo ua tau pom dhau los."
Txawm Mr Hawkins tau hais tias cov kev yuav rov qab muaj peev xwm ua tau tej lagluam zoo li qub piv txwv li cov lagluam ntoj ncig thiab tej tsev kawm qib siab ntawd ces kuj nyob ntawm seb ntiaj teb ho muaj peev xwm los tawm tsam nrog tus kab mob coronavirus no tau sai npaum li cas thiab ho qhib lawv tej ciam teb sai npaum li cas xwb.
Tej neeg ntawm teb chaws Australia yuav tsum nyob kom nrug ntawm lwm tus yam tsawg li 1.5 metres ntawm lwm tus. Txheeb xyuas cov kev txwv tsis pub sib sau ua ke ntawm lub xeev koj nyob seb zoo li cas.
Yeej tau muaj cov kev sim tus kab mob coronavirus rau tej neeg mus sim thoob teb chaws Australia no lawm. Yog tias koj ho muaj cov yam ntxwv mob li tau khaub thuas, ces xav kom koj npaj hu rau koj tus kws kho mob tham los yog sib txuas lus nrog lub koom haum Coronavirus Health Information Hotline tus xov tooj 1800 020 080 seb ho yuav mus sim tau li cas.
Tsoom fwv teb chaws Australia yeej muaj cov app hu ua rau sawv daws download tau coj los siv rau hauv tej xov tooj ntawm tes yog mus download ntawm tej app store.
SBS yeej kub siab los qhia tej xov xwm tshiab txog tus kab mob COVID-19 rau xawv daws tau mloog tau nyeem thiab tau saib ua 63 hom lus ntawm .
Mloog tau rau hnub zwj Teeb (Thursday) thaum 6 pm AEDT thiab hnub zwj Hnub (Sunday) thaum 11 am AEDT los yog koom tau ntxiv ntawm thiab subscribe los sis yog download thiab mloog tau ntau cov podcasts (xov xwm ua suab) ntawm, , thiab los yog download kom koj mloog tau SBS Hmong.